Narodil se v roce 1964. Po studiu na gymnáziu v Náchodě, PF Ústí nad Labem a DAMU v Praze působil jako dramaturg v řadě českých divadel. Oženil se až ve třiceti letech, když pracoval v Brně. Když se jim se ženou narodilo první dítě, mělo problémy s průduškami, takže se s manželkou Helenou odstěhovali na venkov. Nejdříve na statek na Pustinách a později na Osikov v Jeseníkách, kde žijí dodnes.

Aby Martin nemusel dojíždět, otevřel si doma keramickou dílnu a zkusil se živit keramikou. Narodil se jim druhý syn a dodnes je vděčný za to, že mohl být doma a vidět děti vyrůstat. Považuje to za jedno ze svých nejlepších životních rozhodnutí. Pár let to docela šlo, ale pak se kvůli tehdejší krizi maloobchodu vrátil k divadlu. To už měli děti tři.

Pak střídavě pracoval v divadlech, dělal průvodce v Tatrách, jezdil kamiónem nebo dělal maséra. Mezitím si na přilepšenou překládal z angličtiny divadelní hry. Což nakonec přerostlo v jeho hlavní profesi. A protože mezitím objevili internet, může pracovat z domu, což si po „světem prolítaných letech“ náramně užívá. Dnes je tedy překladatel na volné noze.

A příležitostný spisovatel. První knížku vydal v roce 1993 a jmenuje se Pohádky pro veliké děti. V roce 2001 následoval Steiner, aneb co jsme dělali. (Který mu dodnes dělá radost, protože se díky jeho zahraniční agentce Daně Blatné dočkal řady zahraničních vydání. První bylo slovinské a po něm přišlo Německo, Makedonie, Bulharsko, Itálie a nakonec v roce 2022 Španělsko.) V roce 2004 vyšla kniha Pošetilost doktora vinnetuologie, v roce 2015 Bláznův kabát a na podzim roku 2023 Štěstí.