Do police s politickými díly přibyla další položka. Knižní rozhovor se šéfem Pirátů Ivanem Bartošem na rozdíl od vize Andreje Babiše líčí chybujícího člověka, premiér vsadil na mýtus o supermanažerovi.

Před revolucí brněnský disident a básník Milan Ohnisko mluvil s Bartošem několikrát. Radost z toho neměl nikdy, šlo o přezdívku agenta StB Jaroslava Krže, který jemu a dalším ztrpčoval život.

Povídání s Ivanem Bartošem si Ohnisko zvolil sám, loni spolu s nakladatelstvím Druhé město předsedu Pirátů oslovil. Iniciativa nevzešla z marketingových mozků strany, jako tomu bylo u knížky Andreje Babiše (ANO), ale vzhledem k tomu, že vrcholí kampaň před sněmovními volbami, nelze ji nevnímat také jako marketingový produkt.

Piráti se verbálně distancují od toho. že by Hurikán Ivan, jak se počin jmenuje, byl součástí předvolební kampaně. Sami ale rozeslali pozvánku a uspořádali pondělní křest díla, jehož se vedle autora účastnil také zpovídaný předseda Bartoš. Politika se nevyhnutelně, byť v omezené míře, prolíná také do šestice rozhovorů, při nichž se Ohnisko s Bartošem scházel od letošního února do června.

Na subtilní úrovni se to odehrává v dlouhých, neuhlazených pasážích, kde se Bartoš vyznává ze svého kréda, z přilnavosti k levicovému socialismu, k důrazu na ženskou otázku, k citlivosti vůči společenským nerovnostem a nespravedlnostem. V hrubozrnné rovině jde o přímé promluvy o Babišovi, hlavním politickém antagonistovi. V rejstříku si vysloužili více zmínek než stávající premiér leda Bartošův otec a syn; a to je co říci, když knížka představuje především osobní vzpomínaní na léta dospívání, studií a seznámení s manželkou.

Tak třeba, když se hlasovalo o prodlužování nouzového stavu, nemohl lídr Pirátů ani spát. Budily ho obavy, co vláda udělá, když jí opozice nouzi nedopřeje. "Co když je ten Andrej takový cynik, že to hodí na opozici, přestane cokoli řešit a nechá umřít dalších třicet tisíc lidí? Je mu to fakt jedno? Jakub Michálek se ho jednou mezi čtyřma očima ptal: 'A vám na těch lidech nezáleží?' Rozhodná odpověď od něj nezazněla," líčí v knize Bartoš. Jinde vyslovuje mínění, že Babiš je špatný člověk.

Premiér by se kvůli tomu neměl cítit ublížený, sám se Piráty ve své knížce zevrubně a nelichotivě zaobírá coby bezpečnostní hrozbou: když vyhrají, předají dle Babiše zemi do rukou Bruselu, otevřou stavidla s uprchlíky, zadupou místní kulturu do prachu a nahradí mléčnou zmrzlinu ekologicky nezávadným sorbetem.

V tom, že na sebe vzájemně nasazují, si oba předsedové moc nezadají, jinak však míří každá kniha docela odlišným směrem, a logicky se to odvíjí od toho, kdo tvoří voličské jádro. Andrej Babiš se ve "Sdílejte, než to zakážou" prezentuje jako nadčlověk - respektive to tak dělá zdatné pero jeho dvorních architektů image: nespí a neumdlévá, aby od kuropění do kuropění s velkými světovými státníky pracoval pro blaho republiky. Má vize a také plány a sílu to všechno dotáhnout, ztotožňuje se s Baťou nebo Masarykem.

Ohniskova kniha modeluje Bartoše jako člověka s chybami a krkolomným mládím plným alkoholu, odporu k autoritám a klackovitého opovrhování vzděláním (v němž navzdory divokému dospívání dosáhl akademických hodností). "Základka byla vesměs divná věc. Pak už jsem hrával v hospodě na harmoniku a mámě bylo jasné, že nosím roztrhané džíny, piju pivo a kouřím cigára," líčí lídr Pirátů. Dlouho se sám identifikoval jako hospodský zpěvák s harmonikou, který si záhy osvojil například "Já jsem malá rajcajdička". Na tu ostatně Ivan Bartoš hraje sympatizantům na mítincích. Andrej Babiš také začlenil historky ze svého dětství a domova, ovšem barvotiskové a ideální, třeba kterak s prarodiči sbíral a zavařoval meruňky, u Bartoše se objevují i anekdoty nelichotivé. Vytváří se tak uvěřitelnější, intimnější portrét, pro leckoho může být třeba překvapením, že je Bartoš praktikující husita. A že mají ve sněmovně jednou měsíčně s kolegy poslanci ekumenické setkání, kde si čtou z Písma, a na Vánoce se složili, aby mohli všem členům dolní komory zakoupit Bibli.

Vylíčení osobnosti i s jejími propastmi je uvěřitelnější, intimnější, Ohniskova knížka také více sází na fotografie ze soukromí. Otázkou však zůstává, co na voliče zafunguje lépe, a strategie politického marketingu na to dávají lehkou odpověď: jednoduchá řešení a jasní viníci zabírají spíš než komplexní nabídka; volby se hrají na emoce. Odpověď nabídnou výsledky, neboť Ivan Bartoš se s Andrejem Babišem utkají v jednom regionu, Ústeckém kraji. Strukturálně postižený region s nižší mírou vzdělanosti a vyšší mírou nezaměstnanosti.

Knihy jsou letos oblíbeným agitačním vehiklem, k pětiprocentní hranici a nad ni se s tou svou odráží exdetektiv a lídr hnutí Přísaha Robert Šlachta. Voliči mají rádi něco hmatatelného s podpisem na památku. Dílko se Šlachtovými vzpomínkami se stejně jako Hurikán Ivan prodává, Andrej Babiš svůj produkt rozdává. Zdarma bude, elektronicky, nakonec i počin o Bartošovi, ale až rok a půl po vydání. Dávno po volbách.