Brněnský rodák a dnes především filozof Petr Koťátko, soustředící se ve své práci na teorii interpretace, je také spisovatelem, jehož zálibou jsou fikční romány zasazené do skutečných historických reálií, ať už místních, či historických. Právě probíhající virová pandemie inspirovala jeho pozoruhodně vystavěný text Návrat, jejž právě vydalo brněnské nakladatelství Druhé město.
Skutečný objekt bývalého kněžského semináře ve Vidnavě u polských hranic, který sloužil postupně i jako zajatecký lágr, lazaret wehrmachtu či poválečná dětská ozdravovna, se zde stává dějištěm prazvláštního tísnivého příběhu pandemií paralyzovaného života zdejších chovanců, kteří už se nedokážou vrátit do normálního života. Kniha vystavěná jako mix deníkových zápisků, dramatických textů i básní, které se navzájem prolínají a znejisťují, je graficky vypravena Markétou Othovou a doplněná pozoruhodnými kolážemi autorovy dcery Evy Koťátkové i pohlednicí autentického vidnavského objektu od Martina Poláka. Vcelku pak jde o nijak útěšný, ale rozhodně inspirativní knižní počin.